Fotokoutek, jak ho dnes známe – tedy místo, kde se lidé fotí pro radost, se zábavnými rekvizitami a okamžitým tiskem – má překvapivě dlouhou historii. Jeho vývoj kopíruje proměnu společnosti, technologií i samotného chápání fotografie – od vážného portrétu po hravou formu zábavy a marketingu.
První „fotokoutky“ v pravém slova smyslu neexistovaly. Ale už koncem 19. století se na poutích a městských slavnostech objevovali pouliční fotografové, kteří lidem pořizovali snímky na památku.
Často šlo o ručně malované kulisy, před které si lidé stoupli – typicky krajiny, města nebo interiéry. Návštěvníci se tak mohli vyfotit „v kočáře“, „na koni“ nebo „na palubě lodi“.
Byla to zábava, luxus i prestižní zážitek – protože mít vlastní fotografii tehdy nebylo běžné.
Rok 1925 znamenal revoluci – v New Yorku byla představena první automatická fotobudka (Photomaton).
Za pár centů mohla veřejnost získat čtyři snímky pořízené během několika minut. Fotobudky se rychle rozšířily do Evropy a staly se součástí městského života.
Byly symbolem modernity a svobody – kdokoli si mohl udělat portrét bez fotografa, bez objednávky, bez studia.
Z fotobudky se stal ikonický objekt: útočiště pro zamilované páry, přátele, turisty i umělce (například Andy Warhol vytvořil řadu autoportrétů právě ve fotobudce).
V 90. letech, s rozvojem digitálních fotoaparátů, se fotografie stala dostupnou a okamžitou.
Na svatbách, plesech a firemních večírcích se začaly objevovat první přenosné fotokoutky – improvizovaná zákoutí s dekorací a fotografem.
Hosté se mohli fotit s rekvizitami, a místo vážného portrétu vznikala veselá, neformální fotografie.
Tím se zrodil nový fenomén: fotografie jako zábava.
S nástupem dotykových obrazovek, rychlých tiskáren a technologií pro klíčování pozadí (green screen) se fotokoutky proměnily v technologický zážitek.
Lidé si mohli vybrat libovolné digitální pozadí – od pařížské ulice po galaktickou loď – a během pár vteřin si odnést vytištěnou fotku.
Firmy brzy objevily jejich marketingový potenciál: loga, hashtagy a sdílení na sociálních sítích udělaly z fotokoutku interaktivní PR nástroj.
Fotokoutky se staly samozřejmostí na firemních večírcích, festivalech, svatbách, plesech i městských slavnostech.
Dnešní fotokoutek není jen o focení. Je to komunikační médium.
Lidé si vybírají pozadí, vytvářejí animované GIFy, krátká videa nebo boomerangy. Fotky se okamžitě sdílí online a propojují účastníky s událostí i značkou.
Zelené plátno (green screen) otevřelo neomezené možnosti – místo prosté kulisy může být pozadím celý svět.
Moderní fotokoutky jako FOTOUTEK používají kombinaci studiové techniky a softwaru, která dokáže během sekund vytvořit profesionální výsledek, a přitom zachovat hravost a spontánnost.
Dalším krokem je integrace AI – automatické retuše, virtuální rekvizity nebo tvorba 3D prostředí.
Vznikají také 360° fotokoutky a video platformy, které snímají pohyb v reálném čase.
Zábava, marketing a umění se spojují v jeden celek – interaktivní zážitek, který si lidé chtějí uchovat i sdílet.
Fotokoutek ušel dlouhou cestu – od dřevěné kulisy s malovaným pozadím až po technologii s umělou inteligencí.
Z nástroje profesionálních fotografů se stal symbolem radosti, spontánnosti a moderní vizuální kultury.
Ať už na svatbě, plese nebo firemním večírku – fotokoutek dnes znamená víc než jen fotografii.
Je to zážitek, který spojuje lidi a uchovává okamžiky, které stojí za to si zapamatovat.